Těžké utkání proti historicky slavnému klubu, který v roce 2006 vyhrál nejvyšší evropskou soutěž Euroligu a v posledních letech hraje FIBA Eurocup. A úspěšně - v minulém týdnu dokázal z 2. mítsa postoupit ze základní skupiny do vyřazovací části.
Do Brandýsa přijely Žabiny s prakticky nejsilnější sestavou (chyběla jen Kněževič) v níž bylo několik reprezentantek dvou zemí a také hráčka, která v minulosti ochutnala ženský basketbalový Olymp, americkou profesionální soutěž W-NBA. Přivezly si také vlastní skupinu fanoušků a svého maskota - Žabáka. Naši fanoušci se ale zahanbit nenechali a podporovali náš tým po celý zápas, i za nepříznivého stavu.
Zápas se hrál ve velmi svižném tempu, a přesto, že se Žabiny trefovaly přece jen vícekrát, ani my jsme nehráli špatně a hodněkrát jsme si vysloužili potlesk zaplněného ochozu brandýské haly.
Přes naši velkou snahu a změny v obranné činnosti se náskok hostí postupně zvyšoval až na konečných 41:90. Soupeř byl zkrátka lepší.
Před zápasem jsme se bohužel museli vyrovnávat s velkou marodkou, kapitánka Jana Maršíková i rozehrávačka Irena Vrančic nebyly zdravotně fit, úplně v pořádku nebyla ani Lucka Ceralová, v průběhu týdne neodtrénovala ani Nata Durdová. Marie Holá a Amálka Hrubinová nemohly nastoupit vůbec...K tomu přišel ve 3. čtvrtině velmi nešťastný moment: při střele za 3 body doskočila na nohu soupeřky naše nejlepší sřelkyně Kwanza Murray (faul nebyl pískán, zkontrolujeme si video) udělala si výron v kotníku a zápas nedohrála...
V našem týmu zahrály velmi dobře mladé hráčky, na rozehře se líbila Petra Klokočníková, na křídlech Timi Najbrtová a Martina Šťovíčková, na pivotu bojovaly Míša Pitrová a Lucka Ceralová. Naší nejlepší hráčkou byla Leeza Burdgess, která nasbírala 14 doskoků a byla všem sopeřovým reprezentačním pivotkám minimálně vyrovnaným soupeřem.
Body DSK Brandýs: Burdgess 9 (+14 doskoků), Najbrtová a Murray po 7, Klokočníková a Durdová po 5, Šťovíčková a Ceralová po 3, Vrančic 2, Maršíková, Tomková, Pitrová.