Naše služebně nejstarší pivotka, 190 cm vysoká Lucka Ceralová, která je Brandýse od roku 2021, bude bojovat v dresu Brandýsa i v sezoně 2026-2027.
Hned na začátku musíme pogratulovat k nominaci do širšího kádru reprezentace ČR, připravující se na Mistrovství světa v Berlíně 2026. Jisté místo v konečné sestavě ještě není, ale už jen nominace je velká věc.
Moc děkuji, upřímně jsem to nečekala, ale moc se těším.
Jsi spokojená s minulou sezónou?
Pro mě je zajímavé sledovat, jak se tým a klub vyvíjí. Ještě dva roky zpátky jsme hráli na sportcentru a slavili udržení soutěže v zápasech proti Slovance, a letos jsme proti stálicím vršku tabulky hráli vyrovnaná utkání, některá dokonce vyhrála. To je velký progres a já jsem ráda, že u toho můžu být. Své osobní výkony bych hodnotila převážně kladně, myslím že jsem v rámci sezony odváděla stabilní výkony vzhledem ke svému věku, minutáži a nějaké herní vyspělosti. Samozřejmě, vždycky je co zlepšovat.
Jak se ti hrálo s týmem, jak se spolupracovalo s hlavním trenérem a vůbec realizačním týmem a spoluhráčkami?
Já jsem ráda, že i když jsme měli celkem hodně nově příchozích, navíc povětšinou s jazykovou bariérou, tak se nám povedlo sehrát a sladit jako tým poměrně rychle. Věřím, že to pro trenéra není lehké ukočírovat, zvlášť když se jedná o zkušené hráčky se svým názorem, ale pan Kurucz to zvládl. Jako kolektiv jsme si sedly, což tomu také pomohlo. A co se týče realizačního týmu, máme skvělé zázemí, právě díky nim.
V týmu máš velkou konkurenci, hvězdnou Alenu Hanušovou a další dvě zkušené cizinky, vloni to byla Josipa Pavić a Malury Bates. To není snadná pozice. Přesto se dokážeš prosadit, v zápase s Chomutovem jsi dostala důvěru na hektický závěr a odměnila jsi se za to klíčovou trojkou. Jak se chceš s tímto zkušeným triem poprat o místo na hřišti?
Ta týmová hiearchie je nějak nastavená, a já letos bohužel trochu tahala za kratší konec. Nemůžu to mít nikomu za zlé, to prostě patří k vrcholovému sportu. S tím, jak postupujeme v tabulce výš, jsou na tým větší nároky na kvalitu atd. Já si letošní sezónu zkusila trochu jinou roli, víc si vážila prostoru na hřišti a naučila se být efektivnější než v minulých letech. To si chci určitě odnést do dalších sezón. Proti Chomutovu to byla dost specifická situace, měli jsme dost zraněných anebo vyfaulovaných hráček. Ta trojka byla trochu se štěstím, ale byl to super pocit.
Mnoho hráček bylo v průběhu poslední sezóny různě zraněných či nemocných, ty jsi ale držela pořád. Co děláš něco navíc pro sebe i svoje tělo?
Je to určitě kombinace více faktorů. Náplň práce sportovce je podávat své nejlepší výkony co nejdelší množství času. K tomu, aby tělo mohlo výkony podávat, se o něj musí člověk starat. Ať už je to spánek, nutričně vyvážené jídlo nebo kompenzační cvičení mimo basketbalové hřiště. Asi největší změnou od minulé sezóny je to, kolik času trávím v posilovně. Předtím jsem k tomu měla trochu odpor, ale našla jsem si cestu. Konzistentní, kontinuální, ale správně dávkovaná zátěž je klíčová nejen pro zlepšení výkonu, ale i jako prevence úrazům.
Jakou máš motivaci pro příští sezónu, kam bys to chtěla s Brandýsem dotáhnout?
Rozhodně postoupit do Eurocupu. Loni nám moc nepřál los, Szekszárd byl za mě asi nejsilnějším celkem, proti kterému jsme mohli hrát. Hodně mě láká ta konfrontace na evropské úrovni. Co se týče české ligy, ráda bych minimálně zopakovala 5. místo nebo ještě radši hrála o medaile. Věřím, že máme potenciál tyto cíle splnit.
Kromě ŽBL hraješ taky 1. ligu v Sadské, kde jsi naprosto klíčovou hráčkou s obrovským přínosem pro tamní tým. Přináší tohle angažmá něco také tobě?
V Sadské hraju moc ráda, líbí se mi atmosféra a celkově ten způsob, jakým je tam vštěpován basketbal do mladých hráček. Jsem tam úplně v jiné roli, než v DSK, protože jsem asi druhá nejstarší. S tím se pak spojuje to, že tam nejen hraju, ale působím na holky i trochu jako trenér. Je to přínosné i pro mě, protože mě to nutí hru vnímat i jinak. Za mě je první liga ideální mezistupeň mládežnických soutěží a ženské extraligy právě pro tyto mladé hráčky, aby se měly kde vyhrát, takže jsem ráda, že se DSK rozhodlo pro spolupráci se Sadskou v této podobě.
Na domácí zápasy chodí čím dál tím více diváků. Co bys jim vzkázala?
Že si vážím účasti každého z nich, jsou hnací silou a velkou podporou. Doufám, že budou chodit i v následující sezóně!